domeček
ŠETŘETE PENÍZE I PŘÍRODU! ZAČNĚTE S NÁMI.

NEJČASTĚJŠÍ DOTAZY K FOTOVOLTAICE

 

Co je to fotovoltaická elektrárna?

Standardní fotovoltaická (solární) elektrárna se skládá ze solárních fotovoltaických panelů, nosné konstrukce, měniče napětí, kabelů a další nutné elektroinstalace včetně připojení do sítě.

 

Jaký je rozdíl mezi fotovoltaickým panelem a solárním kolektorem?

Na první pohled vypadají oba typy “solárních panelů” podobně, jejich funkce i skladba jsou však zcela odlišné. (na fotografii vidíte oba typy)

Fotovoltaický panel vyrábí elektřinu a oproti kolektoru je relativně tenký a lehký. V tenké vrstvě křemíkových článků vzniká stejnosměrný proud, který je kabely sveden do domu a měničem převeden na střídavý. Fotovoltaických panelů je na střeše většinou více než kolektorů (cca 15-25ks)

Solární kolektory se používají pro ohřev vody (TUV či bazén) a přitápění. Kolektor má rozměr běžně 2 x 1m, hmotnost cca 40kg.  Pod sklem kolektoru je kovový absorbér, pod kterým se v tenkých kanálcích ohřívá kapalina, která následně ohřívá zásobník TUV či bazén. Na rodinný dům se instalují většinou 2 až 4 kolektory.

 

Důvody, k pořízení solární elektrárny

Nezávislost

  • vyrábíte si elektřinu ZDARMA – nejste závislí na růstu cen energií
  • jste částečně nezávislí na distributorovi (ČEZ, PRE, EON)
  • máte možnost doplnění systému o baterie a získání plné nezávislosti

Finance

  • fotovoltaika je podporovaná systémem výkupních cen / zelených bonusů s garancí na 20 let
  • dostáváte zaplaceno za vše, co vyrobíte, a navíc máte tuto elektřinu zdarma pro vlastní spotřebu
  • pořizovací ceny klesly na 1/3 od roku 2008 … cena vlastní vyrobené energie je již srovnatelná s cenou elektřiny ze sítě

Ekologie

  • vyrábíte elektřinu zcela bez emisí = šetříte životní prostředí
  • využíváte jinak volnou střechu, chráníte podkroví před přehříváním
  • decentrální výroba = úspora ztrát při přenosu na dálku

 

Je můj objekt vhodný pro solární elektrárnu?

Máte střechu natočenou přibližně k jihu a máte k dispozici volnou plochu alespoň 25-40 m2? Není střecha dlouhodobě zastíněná? Nebo máte plochou střechu bez významných členitostí (komíny, světlíky atp.)? Potom je střecha vhodná pro umístění solárních panelů.

A pokud navíc máte většinu spotřebičů na elektřinu (TV, lednice, pračka, světla, sporák, ale i tepelné čerpadlo či infrapanely atp.), bude vaše úspora ještě mnohem vyšší.

 

Jaká je životnost a návratnost FVE?

Životnost fotovoltaických panelů je minimálně 25let, spíš více. Všichni renomovaní výrobci,  jejichž panely nabízíme, poskytují záruku na výkonmodulů 25let (min 80% nominálního výkonu), resp. 10-12 let (min 90% výkonu). Znamená to, že stárnutí panelů nezpůsobí po 25 letech pokles výkonu větší než 20%. U evropských a německých panelů je ale dokázáno, že realita je výrazně lepší – pokles po 25-ti letech pouze cca 6%. Návratnost investice se běžně pohybuje okolo 8-9 let. Přesné číslo ale závisí na více faktorech, takže pokud máte například velkou spotřebu elektřiny přes den a drahý tarif, vrátí se vám investované peníze daleko dříve.

Orientační návratnost pro typový dům s FVE  najdete zde: FVE-vzorová-návratnost (duben) 

 

Jak velkou elektrárnu si mám pořídit?

Dokud byla státní podpora “Zelený bonus” nebo “Výkupní cena”, platilo “Čím vetší, tím lepší”.

Státní podpora totiž byla tím hlavním ekonomickým přínosem. Nyní – bez státní podpory – se FVE dimenzuje úměrně spotřebě daného objektu, aby přebytky výroby byly co nejmenší – aby FVE elektrárnou zdarma vyrobená elektřina co nejvíce nahradila placenou elektřinu ze sítě. Hlavním ekonomickým profitem je nepoužít = neplatit síťovou elektřinu.

Dalším omezujícím faktorem je vhodná plocha pro umístění panelů a vaše peněženka. U výrazně elektrifikovaného rodinného domu je obvykle instalovaný výkon cca 4 – 5 kWp, což obnáší cca 16 – 20 panelů o rozměru 1,7 x 1,0 m.

 

Co to je zelený bonus a Výkupní cena?

Investor FVE si může zvolit mezi dvěma formami prodeje vyrobené energie. Jednodušší a jistější variantou je tzv. Přímý prodej (Výkupní cena) s pevnými výkupními cenami, kdy výrobce dodává veškerou elektřinu do sítě distributora za pevné ceny.

Druhá, často výhodnější varianta, se nazývá Zelený bonus a je vhodná zejména pro objekty se spotřebou elektřiny během dne. Energie ze solárních panelů je prioritně použita pro vlastní potřebu a teprve přebytky výroby FVE jsou dodávány do sítě a prodávány jinému odběrateli. Výrobce dostane zaplacen zelený bonus za VEŠKEROU vyrobenou energii (na základě odečtu domácího fakturačního elektroměru) a navíc má tuto elektřinu ZDARMA pro vlastní spotřebu.

V jazyce zákona: Zelený bonus je příplatek k tržní ceně elektřiny, který může získat výrobce elektřiny z obnovitelných zdrojů elektřiny. Systém zelených bonusů je zakotven v zákoně č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů. V případě, že si výrobce elektřiny z obnovitelných zdrojů zvolí režim podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů ve formě zelených bonusů a prodá vlastní elektřinu za tržní cenu jakémukoliv konečnému zákazníkovi či obchodníkovi s elektřinou, má právo inkasovat od provozovatele regionální distribuční soustavy na základě předloženého výkazu zelené bonusy. Výše zeleného bonusu v Kč/MWh je pro každý druh obnovitelného zdroje každoročně upravována a zveřejněna v cenovém rozhodnutí Energetického regulačního úřadu.

 

Pokud chci vyrábět elektřinu z obnovitelných zdrojů, jaká legislativa se mě týká, co všechno musím splnit pro získání podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů?

Výrobce elektřiny z obnovitelných zdrojů se týkají níže uvedené právní předpisy, které lze nalézt na internetových stránkách Energetického regulačního úřadu v sekci Legislativa.

•  zákon č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů (energetický zákon),
•  zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře využívání obnovitelných zdrojů,
•  vyhláška ERÚ č. 475/2005 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona
o podpoře využívání obnovitelných zdrojů, v platném znění.
•  vyhláška MŽP č. 482/2005 Sb., o stanovení druhů, způsobů využití a parametrů biomasy při podpoře výroby
elektřiny z biomasy, v platném znění.
•  vyhláška ERÚ č. 502/2005 Sb., o stanovení způsobu vykazování množství elektřiny při společném spalování
biomasy a neobnovitelného zdroje,
•  vyhláška ERÚ č. 541/2005 Sb., o pravidlech trhu s elektřinou, zásadách tvorby cen za činnosti operátora trhu
s elektřinou a provedení některých dalších ustanovení energetického zákona, v platném znění.
•  vyhláška ERÚ č. 150/2007 Sb., o způsobu regulace cen v energetických odvětvích a postupech pro regulaci cen.

Dalším důležitým dokumentem pro výrobce elektřiny z obnovitelných zdrojů je cenové rozhodnutí ERÚ, ve kterém jsou stanoveny výkupní ceny a zelené bonusy, které jsou vypláceny výrobcům elektřiny z obnovitelných zdrojů za vyrobenou elektřinu.

Pro získání možnosti podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů je nutné splnit některé legislativní požadavky. První podmínkou je získání licence na výrobu elektřiny. Licenci na výrobu elektřiny uděluje odbor licencí Energetického regulačního úřadu.
Vlastnictví licence na výrobu elektřiny a současně smlouvy o dodávce elektřiny je nezbytnou podmínkou pro dodávku elektřiny do elektrizační soustavy. Licence se přiděluje již na zkušební provoz zdroje.

Další podmínkou je nahlášení výběru způsobu podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů nejpozději jeden kalendářní měsíc před zahájením výroby. K nahlášení výběru formy podpory slouží výkaz, který je přílohou vyhlášky č. 475/2005 Sb., v platném znění.

Na základě splnění těchto požadavků je možné získat podporu na elektřinu vyrobenou z obnovitelných zdrojů. Každý měsíc výrobce zasílá provozovateli distribuční soustavy nebo provozovateli přenosové soustavy výkaz o výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů, který je přílohou vyhlášky č. 541/2005 Sb., v platném znění.

 

VÍCE INFORMACÍ Z LEGISLATIVY

 

Jaký je rozdíl mezi zeleným bonusem a výkupní cenou?

V případě podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů ve formě výkupních cen má provozovatel regionální distribuční soustavy nebo provozovatel přenosové soustavy povinnost od výrobce elektřiny z obnovitelných zdrojů vykoupit veškerý objem vyrobené elektřiny z daného zdroje. Při podpoře formou zelených bonusů si musí výrobce najít sám svého odběratele elektrické energie. Výkupní ceny i zelené bonusy výrobci vždy hradí provozovatel regionální distribuční soustavy nebo provozovatel přenosové soustavy podle toho, ke které soustavě je připojen.

 

Jaké jsou výhody a nevýhody volby zelených bonusů?

Hlavní výhodou systému zelených bonusů je možnost výrobce přímo ovlivnit výši výnosů za vyrobenou elektřinu, a dosáhnout tak vyššího výnosu než v případě režimu výkupních cen. K tržní ceně elektřiny je výrobci vyplácen zelený bonus, který je pevně určen Energetickým regulačním úřadem. Nevýhodou systému zelených bonusů je určitá míra nejistoty, neboť výrobce nemá zaručen 100% odbyt vyrobené elektřiny na trhu, jako tomu je v režimu výkupních cen. Výrobce si musí v režimu zelených bonusů aktivně hledat odběratele elektrické energie.

 

Jak byly stanoveny zelené bonusy a výkupní ceny?

Výkupní ceny byly vypočteny s ohledem na znění § 6 zákona č. 180/2005 Sb. a byly nastaveny tak, aby za dobu životnosti jednotlivých typů výroben elektřiny z obnovitelných zdrojů byla výrobcům zaručena patnáctiletá návratnost vložených investic a přiměřený zisk. Zelené bonusy jsou proti výkupním cenám zvýhodněny, neboť v jejich výši je zohledněna zvýšená míra rizika spojená s možností uplatnění vyrobené elektřiny na trhu. Zelené bonusy pro jednotlivé kategorie taktéž zohledňují výši tržní ceny elektřiny pro jednotlivé typy obnovitelných zdrojů.

 

Kdy a jak často si lze volit mezi zelenými bonusy a výkupními cenami?

Přecházet ze systému zelených bonusů do systému výkupních cen a naopak lze jednou ročně, termíny a podrobnosti výběru způsobu podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů stanovuje vyhláška Energetického regulačního úřadu č. 475/2005 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o podpoře využívání obnovitelných zdrojů, v platném znění.
V případě změny způsobu podpory z režimu výkupních cen do režimu zelených bonusů nebo naopak platí pro výrobce stále stejné datum uvedení výrobny do provozu, a nachází se tedy ve stejné kategorii pouze s odlišným způsobem podpory.
Termínem, do kdy je nutné nahlásit zvolený způsob podpory provozovateli regionální distribuční soustavy na další kalendářní rok, je 30. listopad příslušného kalendářního roku. Zvolený způsob podpory je platný od 1. ledna následujícího kalendářního roku.

 

Je možno kombinovat zelené bonusy a výkupní ceny?

Výkupní ceny a zelené bonusy NELZE kombinovat. Tato skutečnost vyplývá z § 4 odst. 3 zákona č. 180/2005 Sb. Výrobce si jednou ročně zvolí jeden ze dvou způsobů podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů.

 

Komu lze prodat elektřinu v případě volby zelených bonusů?

V režimu zelených bonusů může výrobce elektřinu prodat svému odběrateli, kterým může být buď konečný zákazník, nebo obchodník s elektřinou. Tržní cena, za kterou výrobce elektřinu prodá svému odběrateli, je dána dohodou mezi výrobcem a odběratelem, a není tedy stanovena Energetickým regulačním úřadem.

 

Na jak dlouho jsou garantovány výkupní ceny a zelené bonusy elektřiny z obnovitelných zdrojů?

Výkupní ceny a zelené bonusy jsou podle vyhlášky č. 150/2007 Sb. uplatňovány po dobu životnosti výroben elektřiny, přičemž předpokládané doby životnosti pro jednotlivé kategorie obnovitelných zdrojů jsou uvedeny v příloze vyhlášky č. 475/2005 Sb. v platném znění. Po dobu životnosti výrobny elektřiny, zařazené do příslušné kategorie podle druhu využívaného obnovitelného zdroje a data uvedení do provozu, se výkupní ceny meziročně zvyšují s ohledem na index cen průmyslových výrobců minimálně o 2% a maximálně o 4%, s výjimkou výroben spalujících biomasu a bioplyn. V případě bioplynových stanic a provozoven spalující biomasu nehrají významnou roli investiční, ale provozní náklady. Pro větší přehlednost jsou doby garance výkupních cen pro jednotlivé druhy obnovitelných zdrojů nově uvedených do provozu po 1. lednu 2008 uvedeny v následující tabulce:

Typ OZE Garance výkupních cen (roky)
Malá vodní elektrárna 30
Biomasa 20
Bioplyn 20
Skládkový, kalový, důlní plyn 15
Větrná elektrárna 20
Geotermální elektrárna 20
Fotovoltaická elektrárna 20

Garance zelených bonusů je jeden rok, a to z toho důvodu, že jejich výše je závislá na ceně silové elektřiny a obecně klesá právě z důvodu jejího růstu. Ve výpočtu zelených bonusů je však započítána určitá motivační složka a vyšší diskont proti výpočtu výkupních cen, a to zejména z důvodu vyšší míry rizika uplatnění se na trhu.

 

Jakým způsobem se budou výkupní ceny vyvíjet v budoucnu?

V případě stávajících výroben je důležitá vyhláška Energetického regulačního úřadu č. 150/2007 Sb., která v § 2 odst. 11 říká, že u stávajících zdrojů se výkupní ceny meziročně zvyšují s ohledem na index cen průmyslových výrobců minimálně o 2 a maximálně o 4%, s výjimkou výroben spalujících biomasu a bioplyn. V případě nových zdrojů bude Energetický regulační úřad přihlížet k časovému vývoji zejména měrných investičních nákladů (Kč/kW)a ostatních parametrů, které mají zásadní vliv na výslednou výkupní cenu (jako je např. cena biomasy v případě výroben využívající biomasu). Pokles výkupních cen pro nové zdroje je však možný pouze o 5%.

 

Mohou výkupní ceny elektřiny z obnovitelných zdrojů klesnout?

Výkupní ceny elektřiny z obnovitelných zdrojů mohou pro nové zdroje meziročně poklesnout podle § 6 odst. (4) zákona č. 180/2005 Sb. maximálně o 5% ročně. Při poklesu výkupních cen musí být pro jednotlivé kategorie obnovitelných zdrojů zachována výše výnosů za jednotku elektřiny z obnovitelných zdrojů po dobu 15 let. Pokles výkupních cen pro nové zdroje je možný například s ohledem na aktuální velikost měrných investičních nákladů daného typu obnovitelného zdroje a jiných parametrů, které mají vliv na výslednou podporu. U již vyhlášených kategorií je pokles výkupních cen možný pouze u těch zdrojů, u kterých hrají významnou roli provozní (palivové) náklady. Mezi tyto kategorie obnovitelných zdrojů patří především výroba elektřiny z biomasy, jejíž cena může v průběhu životnosti zařízení významně ovlivnit garantovanou výši výnosů.

 

Jaký je rozdíl mezi patnáctiletou dobou návratnosti investic předepsanou zákonem č. 180/2005 Sb. a garancí doby trvání podpory?

Zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů v § 6 upravuje výši cen za elektřinu z obnovitelných zdrojů a zelených bonusů. Podle § 6 odst. 1 stanoví Energetický regulační úřad výkupní ceny a zelené bonusy vždy tak, aby bylo dosaženo patnáctileté doby návratnosti investic a zároveň byla zachována výnosnost na jednotku vyrobené elektrické energie. Tímto způsobem je zajištěno, že výkupní ceny stanovené v souladu s § 6 odst. 1 písm. b) bodem 1 umožní v průběhu patnáctileté doby návratnost investic.

Naproti tomu doba, po kterou mají výrobci elektřiny z obnovitelných zdrojů garantovanou podporu, není zákonem omezena. Podle § 3 odst. 1 zákona se podpora vztahuje na výrobu elektřiny v zařízeních využívajících obnovitelné zdroje. Z tohoto ustanovení lze dovodit, že podpora na výrobu elektřiny je poskytována po celou dobu jeho ekonomické životnosti. Tento princip je dále promítnut do § 2 odst. 11 vyhlášky č. 150/2007 Sb., který stanoví, že výkupní ceny a zelené bonusy jsou uplatňovány po dobu životnosti výroben elektřiny.

Na základě výše uvedeného lze konstatovat, že se jedná o dvě zákonem upravená časová období mající pro výrobce dva odlišné významy. První má význam pro stanovení výše podpory ve vztahu k návratnosti investic, a druhý má význam v tom smyslu, že podpora je poskytována po celou dobu ekonomické životnosti výrobny elektřiny.
Zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů rovněž uložil Energetickému regulačnímu úřadu vydat k provedení § 6 odst. 1 písm. b) bodu 1 prováděcí právní předpis, kterým byly stanoveny technické a ekonomické parametry jako podmínky pro dosažení patnáctileté doby návratnosti investic. Tímto právním předpisem je vyhláška č. 475/2005 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o podpoře využívání obnovitelných zdrojů, v platném znění V příloze č. 3 této vyhlášky jsou uvedeny indikativní technicko ekonomické parametry pro jednotlivé typy obnovitelných zdrojů. Jedním z parametrů je i doba životnosti výrobny, jelikož je to jeden ze základních údajů vstupujících do ekonomických výpočtů a reflektující skutečnou situaci v oblasti obnovitelných zdrojů.

 

Mám nárok na podporu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů v případě, že nesplňuji parametry dané přílohou č.3 vyhlášky ERÚ č. 475/2005 Sb.?

V příloze č. 3 vyhlášky ERÚ č. 475/2005 Sb., v platném znění, jsou stanoveny indikativní hodnoty technických a ekonomických parametrů pro jednotlivé druhy obnovitelných zdrojů. V případě, že se vybudovaný zdroj ve svých parametrech odlišuje od stanovených hodnot, neznamená to, že by neměl nárok na podporu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. Indikativní hodnoty v příloze č. 3 pouze deklarují údaje, na jejichž základě jsou stanoveny výkupní ceny a zelené bonusy dané cenovým rozhodnutím č. 8/2008. Je na rozhodnutí každého investora, zda se mu vyplatí postavit nový zdroj při současném nastavení podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů.

 

Má právo výrobce elektřiny z obnovitelných zdrojů, který je připojen do lokální distribuční soustavy, na volbu způsobu formy podpory?

Ano, výrobce elektřiny z obnovitelných zdrojů má právo na volbu způsobu formy podpory i v případě, že je připojen do lokální distribuční soustavy. V případě, že si zvolí formu výkupních cen, prodává veškerou vyrobenou elektřinu provozovateli místně příslušné regionální distribuční soustavy. V případě volby zelených bonusů je situace jednodušší, výrobce prodává elektřinu jakémukoliv obchodníkovi s elektřinou nebo konečnému zákazníkovi a od provozovatele regionální distribuční soustavy inkasuje zelený bonus.

 

Jaké výkazy musí výrobce elektřiny z obnovitelných zdrojů vyplňovat ve vztahu k Energetickému regulačnímu úřadu?

Výrobce elektřiny z obnovitelných zdrojů předkládá Energetickému regulačnímu úřadu níže uvedené výkazy, které lze najít v přílohách vyhlášky ERÚ č. 404/2005 Sb., o náležitostech a členění regulačních výkazů včetně jejich vzorů a pravidlech pro sestavování regulačních výkazů.

a) Regulační výkaz pro držitele licence na výrobu elektřiny (statistické výkazy)

– Výrobce z malé vodní elektrárny menší než 0,5 MWe vyplňuje Výkaz VD 2-12
– Výrobce z ostatních OZE menší než 0,5 MWe vyplňuje Výkaz VA 1-12
– Každý výrobce z OZE větší než 0,5 MWe vyplňuje Výkaz ERÚ 1-12

b) Výkaz 11-N (výkaz nákladů – výroba elektřiny ve výrobnách využívající OZE)

Uvedený výkaz obsahuje základní informace o nákladech a tržbách konkrétní provozovny. Energetický regulační úřad doposud od výrobců zasílání tohoto výkazu nevyžadoval. V současné době však s ohledem na aktuální vývoj v oblasti obnovitelných zdrojů je nutné pro objektivní nastavení výkupních cen a zelených bonusů pro další období znát současné parametry jednotlivých druhů obnovitelných zdrojů. Výkaz je rozlišen zvlášť pro výrobny využívající biomasu a bioplyn (11-Nb) a pro všechny ostatní výrobny OZE (11-N).

Výrobce rovněž může vyplnit výkaz, který je přílohou k žádosti o licenci. Tento výkaz obsahuje základní informace a parametry výrobny, jako jsou instalovaný výkon, investiční a provozní náklady a podobně.

 

Co se rozumí datem uvedení výrobny do provozu?

U nově zřizované výrobny elektřiny nebo zdroje se uvedením do provozu rozumí den, kdy výrobce začal v souladu s rozhodnutím o udělení licence a vzniku oprávnění k výkonu licencované činnosti vyrábět a dodávat elektřinu do elektrizační soustavy při uplatnění podpory formou výkupních cen nebo začal vyrábět elektřinu při uplatnění podpory formou zelených bonusů. Za předpokladu vydané licence se datem uvedení do provozu rozumí i zkušební provoz výrobny či zdroje.

 

Jak je přistupováno k výrobně, u které došlo k rozšíření instalovaného výkonu přidáním nové jednotky?

V případě, že je v rámci jedné výrobny přidán jeden či více nových zdrojů elektřiny, nebo jeden či více zdrojů splní požadavky na odlišnou výkupní cenu (rekonstrukce zdrojů u malých vodních elektráren), může výrobce v rámci jedné výrobny uplatňovat odlišnou výši podpory pro jednotlivé zdroje v souladu s bodem (1.12.) cenového rozhodnutí č. 8/2008. Podmínky, které musí výrobce splnit pro možnost uplatnění odlišné výše podpory, jsou zejména osazení jednotlivých vývodů zdrojů samostatným měřením. Měření musí být v souladu s vyhláškou Ministerstva průmyslu a obchodu č. 218/2000 Sb., v platném znění. Měření je ve vlastnictví výrobce elektřiny a výrobce odpovídá za správnost údajů. Další podmínkou, v případě instalace nového zdroje či zdrojů, je změna licence. V licenci musí být uvedeny jednotlivé zdroje. Odlišnou výši podpory je možné uplatňovat ode dne změny licence na výrobu elektřiny. V případě uplatňování výkupních cen bude elektřina naměřená na fakturačním měření rozdělena při fakturaci v poměru výroby elektřiny na jednotlivých zdrojích. V případě volby podpory formou zelených bonusů se bude uplatňovat podpora na každou jednotku zvlášť (dle naměřených hodnot). V případě neosazení samostatného měření může výrobce elektřiny uplatňovat za celou výrobnu elektřiny pouze nejnižší podporu při výběru z více možných podpor.

 

Lze uplatňovat podporu na tzv. ostatní vlastní spotřebu?

Pojem ostatní vlastní spotřeba je definován ve vyhlášce Energetického regulačního úřadu č. 475/2005 Sb., v platném znění, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o podpoře využívání obnovitelných zdrojů, jedná se o elektřinu, která je spotřebována výrobcem či jinou fyzickou či právnickou osobou bez užití regionální distribuční soustavy nebo přenosové soustavy. Na ostatní vlastní spotřebu elektřiny lze uplatňovat pouze zelený bonus podle § 4 odst. 16 zákona č. 180/2005 Sb. Avšak výrobce, který chce uplatňovat nárok na zelený bonus za ostatní vlastní spotřebu, musí prodávat veškerou vyrobenou elektřinu v režimu zelených bonusů, podpory nelze kombinovat (viz otázka č. 7).

 

Lze uplatňovat podporu na tzv. technologickou vlastní spotřebu?

Technologická vlastní spotřeba je definována ve vyhlášce Energetického regulačního úřadu č. 475/2005 Sb., v platném znění. Technologickou vlastní spotřebou se rozumí spotřeba elektrické energie na výrobu elektřiny při výrobě elektřiny nebo elektřiny a tepla v hlavním výrobním zařízení i pomocných provozech, které s výrobou přímo souvisejí, včetně výroby, přeměny nebo úpravy paliva, ztrát v rozvodu, vlastní spotřeby i ztrát na zvyšovacích transformátorech pro dodávku do distribuční soustavy nebo přenosové soustavy, je-li fakturační měření instalováno na jejich primární straně. Například u bioplynových stanic patří do této spotřeby i spotřeba reaktoru, dopravních pásů atd. Na tuto spotřebu není možné nárokovat zelený bonus. Pro větší přehlednost slouží obrázek, týkající se právě bioplynových stanic.

 

Je možné, v případě uplatňování výkupních cen u provozovatele regionální distribuční soustavy, uplatňovat nárok na zelené bonusy u ostatní vlastní spotřeby?

Ze zákona č. 180/2005 Sb. vyplývá, že formy podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů nelze kombinovat. V případě, že si výrobce zvolí formu podpory výkupními cenami, inkasuje výkupní ceny od provozovatele regionální distribuční soustavy za elektřinu, která je dodána do regionální distribuční soustavy nebo přenosové soustavy. Na ostatní vlastní spotřebu nemá nárok na uplatnění podpory.

 

Jaké regulované poplatky platí výrobce elektřiny z OZE, který současně využívá vyrobenou elektřinu pro ostatní vlastní spotřebu?

Pokud elektřina například z fotovoltaické elektrárny nebude procházet přes distribuční síť, pak se neplatí poplatek za distribuci elektřiny. Je nutné však hradit regulované poplatky a to jak cenu na krytí vícenákladů spojených s podporou elektřiny z obnovitelných zdrojů, kombinované výroby elektřiny a tepla a druhotných zdrojů, tak za činnost operátora trhu s elektřinou podle cenového rozhodnutí ERÚ č.  8/2008 V případě, že se jedná o výrobce s instalovaným výkonem do 100 kW, pak tento výrobce neplatí pevnou cenu za systémové služby.

 

Má právo výrobce elektřiny z obnovitelných zdrojů, který je připojen do lokální distribuční soustavy, uplatňovat nárok na tzv. ostatní vlastní spotřebu ve formě zelených bonusů?

Ano, výrobce v tomto případě může žádat o zelený bonus, a to u regionálního distributora. Je však ještě nutné podotknout, že ze zákona č. 180/2005 Sb. vyplývá, že nelze kombinovat výkupní ceny a zelené bonusy. Znamená to, že výše uvedená situace platí za předpokladu, že daný výrobce nebude přebytky elektřiny prodávat za výkupní ceny, například dodávat do distribuční sítě. Jednalo by se totiž o kombinaci podpor, která není možná (viz otázka č. 8).

 

Je pravda, že u fotovoltaiky došlo k prodloužení doby životnosti a s tím související prodloužení vyplácení výkupních cen?

V roce 2007 byly vydány dva právní předpisy, které se vztahují k problematice podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. Prvním předpisem je vyhláška č. 150/2007 Sb., o způsobu regulace cen v energetických odvětvích a postupech pro regulaci cen. Tato vyhláška v § 2, odstavci 11 stanovuje, že výkupní ceny a zelené bonusy jsou uplatňovány po dobu životnosti výroben elektřiny. Dále tento předpis stanovuje, že po dobu životnosti výrobny elektřiny, zařazené do příslušné kategorie podle druhu využívaného obnovitelného zdroje a data uvedení do provozu, se výkupní ceny meziročně zvyšují s ohledem na index cen průmyslových výrobců minimálně o 2% a maximálně o 4% , s výjimkou výroben spalujících biomasu a bioplyn.
Druhým předpisem je vyhláška č. 364/2007 Sb., kterou se mění vyhláška č. 475/2005 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o podpoře využívání obnovitelných zdrojů. Tato vyhláška stanovuje v příloze č. 3 technické a ekonomické parametry jednotlivých kategorií obnovitelných zdrojů, mimo jiné i předpokládanou dobu životnosti zdrojů. Tyto parametry vstupují do výpočtů výkupních cen a zelených bonusů. Předpokládaná doba životnosti je u fotovoltaiky stanovena na 20 let. Toto ustanovení platí pro zdroje uvedené do provozu po nabytí účinnosti této vyhlášky, tedy po 1. lednu 2008 včetně.
Z výše uvedeného vyplývá, že podle současné legislativy mohou být výkupní ceny a zelené bonusy u fotovoltaiky uvedené do provozu po 1. lednu 2008 včetně uplatňovány po dobu 20 let, přičemž vývoj výše již stanovených výkupních cen je dán vyhláškou č. 150/2007 Sb. Pro fotovoltaické zdroje uvedené do provozu před 1. 1. 2008 platí podmínky, za kterých byly tyto výrobny uvedeny do provozu, což znamená patnáctiletá doba životnosti a tím i patnáctiletá doba nároku na podporu.

Můžeme Vám s něčím poradit?